www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
8. listopadu LP 1620 se nedaleko Letohrádku Hvězda v dopoledních hodinách odehrála vlastně jen dvouhodinová "šarvátka", která ale měla za následek konec nadějím svobody vyznání, práva si sami volit české panovníky a zejména konečné zúčtování s Habsburky. Ráno za plískanic a neustálého mrznoucího mrholení se proti sobě střetla opoziční smíšená vojska, jenž stála za císařem a králem Ferdinandem II. Štýrským a vojska nekatolických stavů, která stála nejenže za nové zvoleným králem Fridrichem Falckým, ale zejména za protestanty, jakým byl např. Němec Jindřich Matyáš Thurn či Jáchym Ondřej Šlik, také Češi Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic či Kašpar Kaplíř ze Sulevic.
Bitva na Bílé Hoře byla prakticky první akce následujícího třicetiletého válečného běsnění prakticky v celé střední Evropě. Rozhodujícím a patrně nejzásadnějším zvratem ve prospěch katolické armády byla část, kdy byla rozprášena moravská vojska vedená Jáchymem Ondřejem Šlikem, která do té doby ani pod náporem protivníků z řad katolické armády vedené Maxmiliánem z Lichtenštejna neustoupila a držela se do posledního muže.
Ztráty na straně nekatolických stavů byly drtivé. Patrně nejvíce vojáků padlo právě u letohrádku Hvězda, cca pět tisíc mužů převážně moravského pluku. Zatímco logistická císařská armáda taktéž pod vedením Čecha Albrechta z Valdštejnu, měla jen minimální ztráty cca 350 až 400 mužů. Těsně po bitvě se vojáci, a to zejména generála Tylliho, dostali do centra Prahy a začali ve městě rabovat. Dokonce byla napadena i aula University Karlovy a z města uprchl i nekatolíky nově zvolený Fridrich Falcký spolu se svou chotí Alžbětou Stuartovnou. Necelý rok po prohrané bitvě bylo 27 převážně nekatolických pánů na Staroměstském náměstí popraveno.
Habsburkové se definitivně usadili na českém královském trůně. Praha se na 297 let stala jen periférií Vídně a začala tuhá rekatolizace. Ta měla za následek emigraci z řad exulantů, jakým byl např. Václav Hollar či Jan Amos Komenský. Dnes je to tedy 400 let, kdy se tato bitva odehrála a kdy osud českého království ležel už jen v rukou rakouských Habsburků. Suverenita celé země byla okleštěna a začalo prosbíčkaření u panovnického dvora ve Vídni. Poučme se z historie a nedopusťme dnešnímu Bruselu to, co před 400 lety Vídni.
