www.inadhled.cz Autor: Aleš Hroník
Stavba knížete a budoucího světce Václava.
Kolik z Vás návštěvníků Pražského hradu ví, že před dnešní katedrálou sv. Víta, kterou započal v listopadu roku 1344 stavět Karel IV., a jeho otec Jan Lucemburský, stávala nejprve Spytihněvem II. vybudovaná románská bazilika, kterou započal kníže spolu se svým bratrem a budoucím prvním českým králem Vratislavem v roce 1060. Ale úplně první stavbou, která byla na stejném místě, kde je dnes katedrála, byl jednolodní kostel zasvěcený sv. Vítu. jenž nechal postavit čtvrtý český kníže Přemyslovec Václav (svatý Václav) patrně někdy okolo roku 926 nebo 929. Byla to vlastně třetí sakrální stavba na území Prahy, po kostelu Panny Marie, který byl vybudován prvním historicky doloženým knížetem Bořivojem a nacházel se na dnešním prvním hradním nádvoří.
Druhou stavbou byl v té době ještě dřevěný kostel sv. Jiří, který nechal zbudovat Václavův otec Vratislav I., někdy okolo roku 918 až 920 a nakonec Václavem stavěna rotunda a první předpodoba katedrály sv. Víta.
Díky nákladné zbožnosti knížete a světce Václava, a tomu, že je ochoten platit za mír, za soužití v míru, saský král Jindřich, kterého nazývali "Ptáčník", na říšském sněmu věnoval Václavovi relikvie, (rameno) svatého mučedníka Víta, který byl okolo roku 296 na pokyn císaře rozsápán v římské aréně dravou zvěří. Kníže Václav posléze v centru návrší zvaném Sněmovní pole nechal zbudovat rotundu, která měla uspíšit christianizaci v Čechách. Rotunda byla ve své době nejvýznamnější český kostel a předurčila i význam pozdějších staveb baziliky a katedrály. Někde v okolí této stavby stával kamenný stolec, kde byl podle starodávné tradice český kníže "nastolen" a složil slib věrnosti.
Jak tato románská stavba vypadala si dnes můžeme prohlédnout pod chrámovou lodí dnešní katedrály, kde jsou zbytky této sakrální stavby k vidění dodnes. V Kristiánově legendě, která byla napsána na konci 10. století, se můžeme o rotundě dočíst, že sloužila jen knížecímu dvoru. Místo podlahy zde byla pouze sláma a nad oltářem visel černý dřevěný kříž. Rotunda byla jistě podobná dnešní rotundě sv. Martina, která se nachází na dnešním Vyšehradě a stavěl ji v roce 1086 první český král Vratislav.
Existuje legenda, kde se píše, že kníže Václav rotundu stavěl z kamene posvátného pahorku Žiži a sám nechal přenést kamenný knížecí stolec, kde byl jako první z řad českých knížat v rotundě nastolen. Do té doby stával kamenný stolec na dnešním prvním nádvoří, hned vedle kostelu Panny Marie. V březnu roku 938 do rotundy sv. Víta nechal kníže a Václavův mladší bratr Boleslav I. zvaný "Ukrutný" přenést ostatky knížete Václava, čímž podle tehdejších církevních zákonů svého mrtvého bratra vlastně kanonizoval (svatořečil). Dá se tedy říci, že si vlastně sám kníže Václav stavěl svůj věčný hrob, kde spočívají jeho ostatky dodnes.
Kníže Břetislav I. v roce 1039 do rotundy sv. Víta uložil ostatky dalšího zemského světce Slavníkovce Vojtěcha, který byl ubit při misijní horlivosti 23. dubna roku 997 na prusko-polském pomezí. Rotunda nedostačovala svou velikostí a malým prostorem věřícím, kterých stále přibývalo, a tak se syn zmíněného knížete Břetislava I. Spytihněv v roce 1060 rozhodl rotundu strhnout a nákladně vybudovat novou, prostornější baziliku. Celou stavbu dokončil až jeho bratr, první český král Vratislav I. Karel IV. spolu s Matyášem z Arassu začal nejdříve Spytihněvem stavěnou Baziliku po částech rozebírat,a až posléze nad hrobem věčného knížete Václava započal budovat dnešní katedrálu. Přesto byl hrob knížete Václava vždy na tom samém místě, kam jej "bratrovrah" Boleslav I. uložil, tedy do centra v dnešní kapli sv. Václava
