A je to tady. Tento měsíc máme jít zase k volbám, abychom tam dle svého nejlepšího přesvědčení hodily lístek a volili to nejmenší zlo, i když vlastně nevíme proč. Nebo zavřeli oči, pevně semkli rty a vybrali stranu, kterou v lepším případě neznáme, v horším bohužel ano. Ve finále to vyjde na stejno. Další čtyři roky je budeme svými daněmi živit a ať je to Petr nebo Pavel, nadávat také budeme stejně. Drobné rozdíly mezi jejich politickými sliby, kde ale svorně všechny slibují blahobyt a ráj na zemi, sice jsou, nicméně za ta léta tomu stejně nikdo moc nevěří.
Zkusili jsme trochu zmapovat některé strany, abyste věděli, na co se od které máte těšit a trochu se v tom chaosu vyznali. Bohužel nemůžeme vyloučit, že vás to neuvrhne ještě víc do depresí….
ODS – Šmoulové s ratingem A1
Modří ptáci bývali kdysi jasnými favority, alespoň ve větších městech. Pravici podporovali podnikatelé, živnostníci a lidé tohoto smýšlení. Jenže kde je tomu konec. V blížících se volbách budou rádi, když se vůbec do Sněmovny dostanou a budou moci ještě něco urvat ze státního žlabu. Což má prozatím za výsledek jen vnitrostranické boje o místa na kandidátce. Ale každý je strůjcem svého osudu a ODS si za všechno může sama. Za poslední roky podělali co mohli, navíc vše okořenili análním horolezectvím vůči Miroslavu Kalouskovi, aby nechal jejich figurku v podobě premiéra ještě chvíli žít. Jenže co také můžeme chtít od premiéra, který líže botky sudeckým Němcům a omlouvá se jim a jehož milenka nechala jeho manželku sledovat vojenskou rozvědkou a jako nejvlivnější úřednice se v různých případech i snažili řídit zemi? A to nemluvě o tom, že si „modří ptáci“ nechali do lecčeho kvákat partou blbů kolem Víta Bárty. Poslední trumf, na který vsadili, je bývalá knihovnice bez výrazu a emocí, která mluví tak tiše a jalově, že si ji jistě každý dokáže představit jako jednu z nejdůležitějších osob dalšího čtyřletí.
TOP 09 – cirkus alá Kalousek
Strana, jejímž „rádoby předsedou“ je senilní a stále spící stařík permanentně bojující s češtinou a výslovností, který je však ze záhadných důvodů modlou těch později narozených. Nutno však přiznat, že on za to chudák ale nemůže, je mu to zřejmě geneticky dáno. Jejím skutečným předsedou je však pro většinu Čechů šedá eminence strany, mistr kouzel a čárů Kalousek. Ano, právě ten Kalousek, který zprvu nenechal nit suchou na pravici a posléze se jí zaštiťoval při svých ekvilibristických kouscích ve zvyšování všech možných a nemožných daní. A ten stejný Kalousek, který tak vehementně bojoval za církevní restituce, který využíval své mocenské pozice k řízení téměř všeho, včetně této země i médií, prostřednictvím kterých dokonce uměl udělat z černé bílou. A dokonce to jeden čas vypadalo, že mistr Kalousek by nejraději nechat tuto zemi řídit správce konkurzní podstaty. Zvláštní je, že studenti, kteří tak vehementně topku volili v minulém období, se stejným odhodláním nakonec demonstrovali proti školnému, které ale měla jejich oblíbená strana od počátku v programu. Bohužel ani jejich snaha udělat z výše zmiňovaného staříka pankáče s čírem nezaznamenala větší úspěch. Holt jsou prostě stavy, kde ani barva na hlavě pranic nepomůže. Snad jen možná, kdyby byla v odstínu popelavě šedé….
ČSSD – oranžová horečka
V prozatímních průzkumech zatím drží první flek a vypadá to, že je nemine sestavování vlády. A to bez ohledu na to, že jejich přední představitelé vedou osobní boje a nejsou schopni se na ničem shodnout. Ani na tom, kdo je vlastně dneska vede. Jestli Mirek Dušín a supermuž v jednom Sobotka nebo zapřisáhlý sběratel všech dostupných funkcí Hašek. A dokonce je ve hře i prezident Zeman. Oranžoví voliči mají jeden společný syndrom – trpí celkovou nebo minimálně selektivní amnézií, kdy nějak pozapomněli na buldozera Paroubka a jeho výstřednosti a duchaplné proslovy, na Standu Grossů a jeho štědré strýčky a milony v igelitkách, na Milana Chovance, který byl natolik geniálním studentem, že stihl vystudovat tříletý bakalářský obor Právní specializaci – veřejná správa na plzeňských právech za rekordních devět měsíců nebo na Davida Ratha, na kterého se tutově spikli pravičáci a podstrčili mu peníze do krabice s vínem aby ho zkorumpovali. ČSSD navíc vůbec nevadí, že jejich představa zvýšit minimální mzdu na třicet tisíc bude mít za důsledek propouštění a vyšší nezaměstnanost. Za tu rozhodně nebudou moci. Na svědomí mají přece všechno ti hnusní živnostníci, kteří jen parazitují na státu. Jen počkejte po volbách!
KSČM – rudá je dobrá
O přitakávačích velkého Stalina, Lenina a Brežněva se již před mnoha lety tvrdilo, že jsou ohrožení živočichové a vyhynou. Jenže příroda má někdy zvláštní humor a tyto exoty nechala žít dodnes. A co víc. Nejenže nechala žít, oni dokonce mohutní a sílí a sbírají další a další voliče. Jenže bohužel už to nejsou jen obyvatelé starobinců a staré vysloužilé struktury, kteří přesně dle předepsaných pravidel vhazují pokorně lístky do urny, ale i mladší lidé, kteří prdlajs ví o komunismu a jeho éře a hrdě nosí třešně nejen v pytlíku. Možná by se někteří rádi vrátili do doby, kdy si poctivě museli vystát frontu na kokosovou moučku a mandle nebo se hezky zapsat do pořadníku na nové vozítko. Chápu, že pro někoho to mohla být romantika a úžasně skvělý pocit, když domu po vystání několika dvou hodinových front přinesl vítězně pět banánů, kilo mandarinek, dvoje dámské vložky (a nepředstavujte si rozhodně nějaká křidélka!!) a balení pěti žvýkaček Donald. Ale sorry, co je moc, to je moc. Noví voliči jsou spíše důkazem, že když se něco bude rvát ustavičně do lidí, nakonec tomu i uvěří. Nebo prostě lidi jen blbnou. A zapomínají. Jak jinak si vysvětlit to, že v Praze je hlavním lídrem strany ortodoxní, zapálená stalinistka Marta Semelová, přezdívaná Rudá Marta, která každý rok s nejtvrdším komunistickým jádrem „ultras“ chodí vzlykat nad hrob Klementa Gottwalda a nikoho to nepohoršuje. Sice zazněly i názory, že pokud by byli zvoleni, alespoň by dokázali svou neschopnost a ve vládě by skončili, ale nedejme se mýlit. Naposled jim to znemožňování trvalo 40 let! Jenže dokud se najdou přívržence, kteří sní o starých časech, kdy „všichni měli práci“, rohlík stál 0,20halířů a pivo 1,70Kčs, bude se na nás Grebeníček s Filipem a ostatními bolševickými komouši tlemit z ministerstev, senátu a parlamentních křesel.
SPOZ – děláme si to po svém
Tato strana vznikla s jediným posláním a cílem – vyvolávat hodně nahlas po celé zemi Vivat Zeman! Jiný účel vlastně nemá. No možná ještě nějaké to bratříčkování s Ruskou federací, ale to je asi tak všechno. Jenže voličů se našlo kupodivu dost, aby protlačili Zemana do čela naší země, a tak teď jen čekají na volby, aby mohli sklízet ovoce v podobě vládních křesel. A kdyby se to náhodou moc nedařilo, ČSSD Zemana také pokorně poslouchá, takže je předpoklad, že se strana do vlády stejně dostane, i kdyby čirou náhodou nedostala žádné hlasy. Své místo ve straně hledá i Daniel Hůlka, který se možná nechal inspirovat textem své písně – „Chceš říct, že nepoznal jsem dřinu ani chudobu? Zůstal mi majetek, jmění a moc“.
KDU-ČSL – s někým se snad dohodneme
S touto stranou je to podobné. Vždy byla béčkem a jediný cíl byl udržet se v politice za každou cenu. V dobách socialismu přitakávali KSČ a po revoluci se maličko vzepřeli (samozřejmě, že hrdě, jak jinak) a stali se jakýmsi mezičlánkem mezi pravou a levou. Někdo by mohl říci, že to byli spíš vyděrači, kteří jednali tak, aby vždy něco z něčeho vytěžili, ale nebuďme k nim zase tak krutí. Oni za to kluci ušatí zas tolik nemohou, mají zkrátka takovou povahu. Možná to i bylo jen jejich rádoby pánbíčkářstvím a touhou vypadat lidsky pod taktovkou oduševnělého Cyrily Svobody. Bohužel jejich program byl vždy snůška blábolů a prázdných frází jako „svoboda všem, boj proti korupci, morální hodnoty, hlavně rodina, právo na práci“ a další žvásty. V současném programu mají za cíl zavést progresivní zdanění, takže opět žádné překvapení. Zkrátka hurá do sněmovny a zase se k někomu přifařit.
ANO – ne!
U téhle strany je vůbec otázka, jestli to strana vůbec je, nebo spíš obchodní záměr a projekt. Pánko velkomožný Andrej Babiš se po té, co si úspěšně zaloboval ohledně řepky (ale není to krásné, vidět na jaře na všech polích jen žluto?), dosáhl svého a pohřbívá valnou část zemědělců a jiných živnostníků, rozhodl, že nastal čas pustit se do boje proti korupci. Škoda, že sám zapomíná na své páky a kamarádíčky z minulosti. Sáhl do štrozoku, za nemalé peníze nakoupil mnoho maňásků včetně Martina Stropnického a moderátora za zenitem Honzu Musila a všem dává ostentativně najevo, že stranu podporují i další, jako Jakub Prachař, Věra Čáslavská nebo Marie Marvanová. Neopomněl i koupit dvoje z nejvlivnějších novin, čímž si zajistil, že se ho valná část novinářů bojí zeptat, jak ke svému jmění přišel a který strýček mu co odkázal. Nějakým volebním programem se také nezatěžuje, protože to prý lidé ani nečtou. Tento arogantní posluhovač totalitního režimu teď dává jasně najevo svou převahu a opovrhování voliči, protože mu nesahají ani po kotníky. Ale hlasy by rád, co, ujo Babiš? Takže jestli se dostane tento původem Slovák, člen KSČ, agent StB s krycím jménem „Bureš“, co nemá vychování, vyjadřuje se jak zedník a skáče lidem do řeči, do Sněmovny, můžeme se připravit nejen na další vodnatá kuřata z Vodňan a gumové pečivo, ale také na to, že konkurenci začne likvidovat tak jako ty kuřata. Holt staré praktiky se nezapřou.
Hnutí Úsvit – spíš to vypadá na zataženo
Další strana, která má cíle podobné jako Babiš – pouhý byznys. Jen to tentokrát není Slovák, ale nejspíš poslední samuraj, Tomio Okamura - san. Jediný expert, který všechno ví, všechno zná a všude byl minimálně 2x. Na každou otázku má odpověď, vetře se do přízně jak skalním pravičákům, tak i zarputilým levičákům a u všech najde něco, co dokáže pochválit. Jeho program je narychlo splácaná slátanina všeho, ale v jednom vyčnívá nad ostatní. Zpětné zabavení majetku všem (asi zlodějům, těžko říct), kdo si vydělali víc než dvacet miliónů korun. Teď už zbývá jen to, aby přišel s něčím jako zdarma pleny do každé mladé rodiny a má to doma. Ambice s prezidentováním mu nevyšli, tak se snaží urvat alespoň kousek ve vládě. Škoda, že tohle nezkusil v jeho druhé domovské zemi , v Japonsku. Možná by byl nucen spáchat sepuku. Jo a až uslyšíte spot, který pro něj udělalo duo Eva a Vašek, dejte pozor, ať vás to nezabije!
Hlavu vzhůru – někde to snad vyjde
Tak tuhle pravicovou stranu vede do voleb bývalá moderátorka Československé televize a permanentní přelétavice, která v roce 2008 kandidovala za komunisty. Jako fakt! Také se angažovala v hnutí Nezávislí, byla předsedkyní strany Politika 21 a lídryně a předsedkyně koalice Suverenita. Prostě jak se to zrovna hodilo. Nynějším hitem této vystudované ekonomky s inženýrským titulem je používání ve své kampani sousloví metelenu blescu, které všichni známe od pánů Svěráka a Smoljaka a jejich filmu Marečku, podejte mi pero. Ona však ve své prudké inteligenci zarputile tvrdí, že slova jsou estonská a nevymluví jí to ani pan Dobrovolný z brněnské společnosti Lingea. Dokonce neváhá škemrat s hrstkou svých přitakávačů za zdmi sídla bývalého prezidenta Václava Klause, aby je podpořil a vyvedl ze spletité uličky. Tomu naštěstí bylo jasné, že s tímto spolkem zoufalců by se nedostal ani do čtvrtfinále, natož aby zkoušel finále. Nicméně je neposlal k čertu hned, ale důstojně a taktně prohlásil, že doufá, že uspějí. Je celkem jasné, že pokud strana neuspěje, o Bobo ještě někde někdy uslyšíme. Zatím vyzkoušela všechno, včetně kandidatury na prezidentku republiky za KSČM, na primátorku, do Senátu, do Evropského parlamentu, do Poslanecké sněmovny, na ředitelku ČT. Vypadá to, že prozatím nevyzkoušela jen jedinou kandidaturu, v které by zaručeně uspěla……..
Strana zelených – zelená jako rudá
Ve vládě jim kdysi patřila čtyři ministerstva na šest poslanců. Dobrá bilance, kterou dokázali díky svým intrikám a tlaku na bývalého premiéra Topolánka. Programově uplatňovali zájem o ochranu přírody a životního prostředí, než se proseklo, že hlavními zájmy je jejich vlastní ekonomický prospěch a zájmy spřízněných firem. Pak už to šlo ráz naráz. Místopředsedkyně Jacques se v pořadu Jana Kraus znemožnila a spáchala mediální sebevraždu díky biomase, celá slavná šestka se rozplynula asi do deseti různých stran a všichni se z politiky takticky stáhli. Dnes se předseda Ondřej Liška snaží získat voliče na program, který hovoří o tom, jak posunou školství, dopravu a průmysl, jak modernizují ekonomiku, jak vytvoří nová pracovní místa atd. atd. Prostě něco, co je evidentně neotřelého a nového. Kdyby raději zůstali u těch stromů a zelených starostů z Boršice. A také by si měli udělat jasno ve svých řadách, aby Matěj Stropnický neustále neprosazoval náklonnost ke komunistickým myšlenkám a Liška mu jednou nepřitakával a podruhé se taktně nezdržoval komentářů. Jenže co kdyby ti komunisti náhodou uspěli, že jo?!
LES – ani tak to nepůjde
Snaha Martina Bursíka a Káti o návrat do Sněmovny, tentokrát s novou stranou. Jen biomasa už to asi nebude. A není se čemu divit, Bursík bydlí hned naproti Sněmovně, takže by ušetřil za kanceláře, řidiče a palivo. Ne, neříkáme, že by si to neúčtoval, říkáme, že by ušetřil! Jen je velký předpoklad, že s tou partičkou pisálků výzev a peticí, které má nyní kolem sebe, asi jen těžko zopakuje úspěch z roku 2006. Nechce ho totiž nikdo, ani lidovci, ke kterým se snažil vnutit na kandidátku. Prostě je dobursíkováno, tečka. A nepomůže mu ani podpora Švejnara a textaře Horáčka. Ani se není čemu divit, když se někdo vzpomene na jeho maily Kateřině, kde jí píše, jak donutí ty krávy ke spolupráci silou.
NS – LEV 21 – trochu pozdě
Tuto stranu si byl nucen založit Jiří Paroubek, který zůstal osamocen a vlastní rodnou stranou naprosto nepochopen. Což nese velmi těžce, obzvlášť když byl ten dobrák se sexy mozkem straně tak oddán a se všema lidičkama to myslel dobře. Jeho inteligence byla nejspíš příliš vysoká na to, aby myšlenkové pochody a jednání pochopili i druzí. Podařilo se mu sice na svou stranu zlanařit Šlégra, ale i tento jeho poslední přitakávač to již vzdal. Otázkou tedy zůstává, kolik lidí mu dá hlas. Zlí jazykové tvrdí, že mu na spočítání stačí jedna ruka.
DSSS – příliš mnoho „s“
Nevýrazná a nezajímavá figurka předsedy Tomáše Vandase, který se k svým politickým cílům již léta snaží zlanařit masy lidí. Bohužel se mu zatím podařilo oslovit jen hrstku poněkud méně inteligentních výrostků a post puberťáků, kteří se rekrutují z chudších sociálních vrstev i regionů. Na druhou stranu si absenci inteligence nahrazují bojovností a výtržnictvím, takže je o nich občas slyšet. Jenže s tímhle třicetičlenným spolkem (možná jsme trochu přidali, no a co) svého snu v podobě nacionálního socialismu těžko dosáhne. Možná začal od počátku špatně, nejprve se měl stát malířem pokojů.
Strana svobodných občanů – taťka vzal roha
Jestli měl někdy někdo vůbec šanci pokračovat ve šlépějích taťky Klause, tak tahle strana. Jenže nejvyšší to s těmito nadšenci jeho přednášek na vysoké zabalil již dávno a jim zbyl jen spravedlivý hněv s trochou zármutku a nostalgií v duši. Mladíčci v nažehlených oblecích a bílých košilkách s kravatou hlásají prosazení menšího vlivu státu na občany a dokonce zrušení! daní z příjmu. Jak ušlechtilé, leč nemožné! To by je koalice hnala, přijít na ně s takovouhle kravinou.