www.inadhled.cz Moderní mobilní telefony, sociální sítě, internet, počítače, to vše nás obklopuje a stává se součástí našich životů. Už i ti dříve narození objevili kouzlo moderních technologií a naučili se je ovládat. Mladí přišli na svět již s myší a klávesnicí v ruce a komunikaci přes skype a pomocí displejů a monitorů zvládají bravurně.
Pochopitelně už dávno víme, že počítače i telefony umožňují pružně reagovat na jakékoliv podněty. Je jedno, jde li o pracovní záležitosti, soukromé aktivity, nebo snad jen o pouhou zábavu. O mnohém jsme zde již psali, diskutovali, rozebírali anonymitu. Nyní se však chci věnovat fenoménu týkajícímu se fotkám.
K ulehčení seznamování mezi lidmi je internet jako stvořený. To není nic nového, ráno se dva poznají a večer si posílají polibky. Tomu se nikdo, snad jen mimo životních realistů, nediví a de facto to není ani škodlivé, vztah snadno začne, rychle proběhne a záhy skončí, často se ti dva ani nevidí. Poněkud horší je, že v rámci poznávání dochází k výměně nejen slov, ale i fotografií. Nejde pouze o portréty, či snad záběry z dovolené, nejednou se posílají fotografie intimní, nebo takové, které mají naladit jiskřící atmosféru, jindy probudit chtíč.
Posílat někomu takovéto obrázky je však velmi riskantní. Jsou totiž velmi snadno zneužitelné. Nejde o to, že se on, či snad ona, rozhodne fotečku ukázat kamarádce, ale o možnost jejího zneužití, jako zbraně v případech, že vše skončí krachem. Ukřivděný a hloupý člověk si neuvědomí, že škodí nejen svému bývalému internetovému a někdy i reálnému partnerovi, ale vše se může vrátit ve zlém i jemu. To tehdy, vlastní li protějšek zbraně stejného kalibru. Inteligentní lidé si chrání své soukromí, a pokud snad přesto podcenili kvalitu svého výběru pomocí internetu a udělali tu chybu, že zvěčnili některou část svého já, považují za normální nepřekročit hranice slušného chování formou předávání soukromé korespondence, a to včetně interesantních doplňků. Ne každý to tak má.
Pokud dojde k narušení soukromí, odveta na sebe většinou nenechá dlouho čekat. Přitom by se jí dalo tak snadno předejít. Co naše je a bylo, nechť jen naše na vždy zůstane. Tímto heslem by se měl každý z nás řídit, a pokud jej poruší, je jedno proč, zneužil tím pouze důvěru, se kterou kdysi něco získal. A i když cesty se rozejdou, neznamená to, že by si neměli oba zachovat soudnost úctu. Zvažte tedy před napsáním jediného slova, v němž je zaznamenán projev sblížení (i líbám Tě se Vám může vrátit ve zlém), to už nemluvím o fotce, která by odhalovala cokoliv jiného, než je na Vás vidět třeba na ulici. Pamatujte, že i člověk tvrdící Vám mnoho o své lásce Vám může vzápětí udělat zle, zkusit Vás zesměšnit, urazit, zdiskreditovat. A většinou to i udělá….To proto, že hloupost a nabubřelost je součástí mnoha lidí kolem nás.
Text J3.K, ilustrační foto