www.inadhled.cz Zásadním faktorem pro vytváření vlastního názoru je sběr informací. Je však velmi důležité, k jakým jejich zdrojům se dostanete. Pokud chcete získat komplexní podklady k tomu, aby směr, kterým se vydají Vaše myšlenky, zahrnoval více možností a variant, je třeba mít širší záběr, z něhož se potom zúžením podstatného vytříbí určitý základ a pomůže Vám k jistému vyprofilování se. Mimo informací je třeba přidat zkušenosti své i ostatních, logiku, a po srovnání si všeho dostupného v hlavě se vyhnete tomu, že svůj názor budete prezentovat tak, jako že Kalousek či Babiš v televizi říkali, že….
Člověk se postupně vyvíjí. S věkem rostou schopnosti vnímat, reagovat přiměřeně situaci, domýšlet důsledky a chápat věci v daleko širším kontextu. Mládí je proslulé menší zdrženlivostí, rychlejší reakcí a neochotou naslouchat. Stáří proti němu vypadá pomalé a daleko moudřejší. Zlatým středem je věk či povaha, v nichž se částečně skloubí obojí. I proto je naprostým nesmyslem obsazovat Parlament či Senát duševně nedospělými postpubescenty opakujícími často mantru podsunutou jim jejich staršími kolegy. Tito mladí si vůbec neuvědomují, že jsou pouze snadno ovladatelnými nástroji v rukách zkušených matadorů, kteří jejich angažováním sbírají ty nejlacinější body a zároveň se zbavují konkurence. Občas uveřejněné video, ve kterém se patnáctiletý aktivista a student snaží upozornit na nešvary politiků, je většinou snůškou polopravd a je ukázkou degenerace mládeže a nesoudnosti rodičů takových studentíků. Chlapec místo tělesného rozvoje mudrcuje nad věcmi, o kterých vůbec netuší, proč jsou. Přitom v jeho širokém okolí jsou desítky dospělých, kteří vnímají skutečný stav, který třeba není dobrý, jenže mají tisíc důvodů, proč se tím nezabývají, nebo to nechávají těm, kteří k tomu mají jisté oprávnění. Možná by bylo zajímavé pozorovat odvážného mladíka, jak by se postavil k problému, kdyby musel skutečně bojovat s vyrovnaným soupeřem. Třeba i fyzicky. Každopádně je normální, že člověk v rámci vlastního rozvoje názor na něco či někoho změní. Příkladů je více. Václav Havel se už nejeví být tím Mesiášem, za kterého byl považován. Bombardování Srbska už není krokem k demokracii. A vstup do EU by už také podpořilo podstatně méně lidí. Žili jsme v bludu médii nám vštěpovaném. Teď už bychom byli pozornější. Podobné je to s pohledem na USA a Rusko. Postupně se ukazuje, jak špinavé praktiky používali Demokraté v čele Spojených států. A konspirací kolem Ruska je tolik, že jedinou jistotou je, že Rusko existuje a posiluje. O Ukrajině, Arabském jaru či Sýrii není třeba hovořit, hledat pravdu a názor na ni je velmi ošemetné, nicméně je jiná, než nám bylo tvrzeno.
Z výše uvedeného vyplývá, že vytvořit si komplexní náhled na problematiku, která nás zajímá, znamená rozšířit své obzory sledováním více zdrojů. Pokud tedy chcete získat široké spektrum informací třeba o politice, nestačí naslouchat expertům České televize a ČRo, jejich elitním moderátorům. Je třeba vzít do ruky i noviny, časopisy, najít si informace ze Senátu či Parlamentu, otevřít internet. Poté zapojit mozek a dát si k sobě i proti sobě všechna fakta. Naučit se vnímat metody, kterými kdo a jak pracuje. Je li moderátor publicistického pořadu nervózní, argumentuje li jeho host jinak, než by chtěl slyšet a začne návštěvu překřikovat, dělá buď svou práci špatně, nebo je jasné, že narazil na někoho, kdo neladí s předem danými normami a zájmy média. I proto jsou v diskuzních pořadech veřejnoprávních médií v současnosti ignorováni zástupci SPD a není to nic nového a poprvé. Naopak mnoho prostoru dostávají politici z jiných stran. A překřikování Okamury moderátorem Danielem Takáčem, tedy toho, kdo nedokázal ustát ataky jiných hostů v minulosti (Babiše, Faltýnka), aby na nesmyslné otázky nenechal předsedu SPD odpovědět a podsouval mu své závěry, a tím působil na diváky způsobem, který je naprosto pro veřejno-právní média nepřípustný, už je pouhý vrchol ledovce. Podobně fungují Moravec, Fridrichová a další elitní pracovníci ČT. I proto je pro tvorbu vlastního názoru sledovat i jiné zdroje.
Sociální sítě napomáhají získávání jiných informací mnohem více, než je mnohým politikům milé. I proto je tu obrovská snaha cenzurovat a mazat nejen jednotlivé příspěvky, ale i celé profily. Postupně mizí oblíbené skupiny a někteří autoři nápomocní spoluutvářet jisté povědomí se stávají terčem organizovaných útoků včetně snahy otrávit je natolik, že se přestanou angažovat. Z naprosto demokratického prostředí se vytrácí svoboda. Blížíme se k období, kdy utajené předávání informací zajišťoval samizdat. Představa lidí ovládajících velkou část médií je jednoznačná. Názor se vyrábí v ateliérech či na stránkách jimi ovlivňovaných mediálních domů a jiný není přípustný. U mnoha spoluobčanů se daří tuto ideu prosadit a paradoxně k nim patří i relativně početná skupina poměrně inteligentních jedinců. Je to právě tím, že se často upozorňuje na hloupost voličů třeba SPD. Jenže problém je v tom, že stát se příznivcem této strany je při používání prostého selského rozumu velmi snadné a člověk nemusí být Einstein, aby pochopil, co je pro Českou republiku dobré a co nikoliv.
Samozřejmě si lidé s vysokým IQ uvědomují, že SPD má k dokonalé pravici daleko a Okamura je částečně především komerčním politikem, nicméně i v jeho straně je plno velmi inteligentních lidí a v řadách sympatizantů se jich objevuje také čím dále, tím více. Často to způsobuje kontrast mezi Okamurou a zbytkem politického spektra, které je sice na pohled kulturně na výši, nicméně se zabývá naprostými nesmysly a stále více lže. Ostatně je divné, jak při všech eskapádách Babiše drží jeho ANO vysoká předvolební procenta, zatím co jeho kritici padají stále dolů. A ještě více zvláštní je, jak vysoko se drží Piráti s rétorikou podobnou Top09, když je evidentní, odkud vzešlo celé pirátské hnutí. SPD je tak v postavení husitů bojujících proti všem. I tenkrát se bránili atakům šlechty, církve a často i měšťanů. Samotní husité byli označováni za plebs a jejich vedení za lapky. I přesto na čas změnili politickou mapu Střední Evropy a obavy z nich se šířily napříč kontinentem.
Blíží se období voleb do orgánů EU. Může jít o pouhou formální výměnu části poslanců, lze si představit i to, že dojde k určitému zlomu, čemuž napomohou Italové a část Francie. Je na nás udělat si názor na fungování EU a zkusit využít možnosti jí změnit. Pokud ČT tvrdí, že se bez EU neobejdeme, je téměř jisté, že opak je pravdou. Podobné to je i v jiných náležitostech. Budeme li se umět nepodřizovat oficiálním doktrínám a zůstaneme li sami sebou, máme tak nakročeno k národnímu povědomí a sebeúctě. Po stránce hospodářské existuje jistě více variant, než nechat odcházet stovky miliard korun do zahraničí bez povšimnutí. Rozkrádání země pokračuje a EU má tom velký podíl. Pojďme to zkusit změnit.
J3.K