Naše politická scéna se po prázdninách opět dostává do pohybu. Blíží se nám volby, takže nás čekají nálety sloganů zaručujících nám všem lepší život.
Sliby těch, kteří se chtějí dostat k možnosti ovlivňovat dění u nás, přináší ideu, jejímž hlavním cílem je ukázat, že všichni ostatní to dělají blbě. Což je sice možné, ale nikdy již neobsahuje návod, jak to v reálu dělat lépe. Většinou to stejně dopadne tak, že jde o novou sestavu pokusů a omylů, na jejímž konci se v součtu ukáže neschopnost být lepší. Navíc se voleb opět zúčastní plno exhibicionistů a těch, kteří si dobře spočítali množství hlasů potřebných k dostatečným dotacím, ze kterých se dá nějakou dobu vyžít.
Paní Jourová dostala nepodstatné úkoly v rámci svého pověření práce eurokomisařky v Bruselu, tím nám opět bylo ukázáno, kam naše země z pohledu EU patří, nutno konstatovat, že to není zrovna na výsluní. Zklamání z diplomatického krachu je znatelné v širokém spektru vládních i opozičních stran, samozřejmě odněkud zní škodolibost, ale jsme přeci v Čechách, kde se běžná věc přeceňuje a neúspěch je důvodem k odsouzení. I když tentokráte jde opravdu o neschopnost našich vyjednavačů.
A tak si výrazných okamžiků parlamentních a vládních činitelů můžeme všimnout především v záběrech pořízených při diskusích na půdě poslanecké sněmovny a některých tiskových konferencích. Bonmoty z dob, kdy se za řečnickým pultíkem střídali pánové Zeman, Klaus, Rath, Macek, Paroubek, jsou pryč, jediný místopředseda Top 09 Kalousek dokáže vtipně glosovat situaci, bohužel jeho popularita má své trhliny z minulosti. Přesto se mu občas podaří při úniku některých záznamů z jednání rozesmát i prosté lidi. Bohužel….naše politická scéna je často nikoliv k smíchu, ale spíše k pláči. A diplomatický neúspěch v ne příliš oblíbeném Bruselu je toho svědectvím.
J3.K